Samotné bajky barda Beedleho jsou příjemné krátké příběhy v tradiční formě, a proto jsou samozřejmě prvoplánové, určené spíše dorůstajícím než odrůstajícím čtenářům základní sedmice knih o Jindrovi Hrnčířovi. Tento dojem je ještě posílen připojenými Brumbálovými poznámkami, opakujícími morální ponaučení obsažené v té které bajce. Navíc připomínají rozdíly mezi mudlovským a kouzelnickým vnímáním světa a také odhalují některé pověry spojené s kouzly a hranicemi jejich schopností.
     Tyto komentáře tak knihu posouvají do specifické polohy - pokud jste fanoušci Harryho Pottera nebo chcete vašeho podrostence zaujmout nebo odměnit, určitě po ní sáhnete. Pro ostatní zájmové skupiny bajky význam nemají a vysvětlující aparát je pro dospělejší čtenáře spíše balastním materiálem. Přitom texty samotné, přestože kolísají od dětské po téměř dospělou úroveň, jsou psané velmi zručně a stylem odpovídajícím jejich formě. Fontána příznivé sudby je nápaditým příběhem, který je z celé pětice zřetelně nejlepší, naproti tomu Čaroděj a skákající hrnec je okatě zaměřen na ty nejmladší a je psán à la these.
     J. K. Rowlingová touto knihou podporuje nadaci CLHG, jejímž posláním je zlepšovat život dětí vychovávaných v ústavech, což je chvályhodné, ale na kvalitě „Bajek" to ovšem nic nemění. V tiráži najdete informaci, že jsou určeny pro čtenáře od devíti let, horní hranici pak odhaduji tak na dvanáct.

text: Petr Holan
Pevnost 03/2009