Recenze - Martin Fajkus - Temný princ

    Alexandr Veliký se stal legendou už ve své době. A tento geniální stratég a charismatický vůdce nepřestává fascinovat spisovatele dodnes. Není tedy divu, že ani David Gemmell neodolal této výzvě a rozhodl se přijít s vlastní verzí jeho života. Zasadil ji ovšem do jakéhosi alternativního starověku, takže mu nic nebránilo vyprávět Alexandrův příběh tak, jak si ho představoval ve své fantazii.
    Temný princ přímo navazuje na předchozího Lva Makedonského, ovšem autor v něm dělí svou pozornost mezi dvě hlavní postavy, jejichž osudy jsou nyní spojeny v dobrém i zlém. První z nich je čtenáři známý Parmenión, vojevůdce na vrcholu sil, a druhý chlapec Alexandros, který svádí první bitvy s Temným bohem o nadvládu nad svou duší i tělem. Když je chlapec unesen do světa kouzel, neváhá Parmenión ani okamžik a vydává se za ním. Je rozhodnutý ho najít a přivést zpět. Jenže Temný bůh už vycítil příležitost...
    V Temném princi autor představil další z řady podmanivých příběhů, v nichž se jeho hrdinové musí potýkat s nepřáteli, ale i sami se sebou, pokud si chtějí zachovat čest a sebeúctu. A právě Gemmellův Alexandros je důkazem, že takové bitvy bývají ty nejtěžší. Věrohodnost románu i jeho celkové vyznění navíc umocňuje známé prostředí a dovedně využité starověké reálie. Záporem je naopak rozkouskovanost a roztříštěnost děje, kdy se autor pokoušel na malém prostoru obsáhnout příliš mnoho událostí v delším časovém horizontu.

text: Martin Fajkus
Pevnost 02/2008

Knihu nabízíme v našem katalogu: