Recenze - Petr Náhlík - Žáby v mlíku

    Vojensko - historická mystifikace roduvěrného Plzeňáka Jana Drnka, kterou pod názvem Žáby v mlíku právě v těchto dnech vydalo Naše vojsko boří mnohé „zavedené" mýty novodobé české historie. Jde o obsáhlou práci o 640 stranách zaměřenou na klíčové období září a října 1938. Děje, tendence a události se k tomuto klíčovému bodu českých dějin sbíhají jako se sbíhají různé trati k železničnímu uzlu v němž pak jediná výhybka rozhoduje o tom, zda se v příštích desetiletích náš vlak ocitne v hluboké jižní poušti, nebo v polární tundře. Kniha zvláštním způsobem spojuje faktografický přístup vlastní historikům s proplétajícími se osudy postav plasticky vykreslených rukou zkušeného romanopisce a beletristy. Celá první polovina knihy od známé učebnicové historie nikam výrazně neuhýbá, zato druhá polovina čtenáře zavede přímo doprostřed dramatické rekonstrukce válečného střetnutí s Německou říší a ukážemnohé známé postavy ve zcela jiném světle. Vidíme zde prezidenta Edvarda Beneše vykresleného jako bezskrupulózního muže s téměř narcisistní poruchou osobnosti, ochotného předat třetinu státu agresorovi či okupantovi bez souhlasu parlamentu, ochotného porušit ústavu republiky a dopustit se de facto vlastizrady.
    Mnozí čtenáři tím mohou být pohoršeni, ale s mrazením v zádech si položí otázku - co se ve skutečnosti v letech 1938-39 a v letech 1945-46 vlastně stalo? A kdo všechno se v otázce Mnichova či Podkarpatské Rusi vlastizrady de facto dopustil, aniž za to byl kdy souzen či potrestán? Šokovaný čtenář si musí vzápětí položit další související otázky - kde vlastně jsou kořeny pohrdání právem a zákony, jaké u mnoha československých či českých politiků mohl vidět po celých dalších sedmdesát let.
    Autor svou mystifikací pokládá přemýšlivému čtenáři klíčové otázky aniž by je musel ve svém díle polopaticky vyslovit. Čtenář se sám musí ptát - co je a co již není stát? Je možné pouhý konsensus stranických a finančních mafií nazývat ještě státem? Neměl by skutečný stát být právě tím co, ony mafie a klany omezuje a podřizuje všeobecně platným pravidlům? Ptát se, zda vymahatelnost práva může zajistit parlament, vláda a prezident, soudy...? Pokud si připustí tu možnost, že výběr lidí do těchto institucí ovlivňují právě ony zájmové klany pak nepřímo pokládá otázku - jaký smysl mají v tom případě volby? Dílo čtenáři nepřímo pokládá otázku kde jsou hranice demokracie, zda je takto pojatá demokracie pro náš národ tou správnou volbou, zda vůbec ještě máme nějakou volbu, nebo nás již nenávratně semlel historický mlýnek na maso.
    Drnkovu mystifikaci lze pochopitelně také číst bez otázek, prvoplánově, jako pouhý napínavý a strhující příběh. Ale i v této jednodušší podobě autor jednoznačně odmítá všeobecně šířenou sebeomluvnou verzi podle níž v září 1938 údajně neexistovala jiná možnost, než mnichovská kapitulace. Jeho přístup se podobá přístupu terapeuta, který rozbíjí racionalizovanou pohádku a doluje odněkud z podvědomí svého traumatizovaného klienta vytěsněnou bolestivou pravdu, nutí ho veřejně vyznat dávná selhání, otevírá staré, desítky let hnisající rány - aby mohly být vyčištěny a aby současnost českého národa mohla být konečně zbavena dávných neuróz a depresí a uvolněna k svobodné volbě budoucnosti. Autor předkládá válečné střetnutí s Němci jako reálně možné a dokládá svoji alternativu množstvím taktických, technických i politických faktů, analýz a souvislostí. Kniha Žáby v mlíku rozhodně není povrchním politickým a válečným příběhem...
    Děj knihy se neodehrává pouze v Praze a v Československu, nýbrž téměř ve všech větších městech Evropy, na španělských bojištích stejně jako v ženevských kuloárech Společnosti národů. Ocitáme se v bombardované plzeňské Škodovce, na bojištích Jeseníku, Plzeňské čáry i ve Vídni obsazované Gajdovým armádním sborem. Kniha je doplněna technickými dodatky a galerií „nově vytvořených" životopisů vojáků i státníků, předjímajících jejich osudy a životopisy ve změněné realitě po roce 1938. Celé dílo působí uceleným dojmem a téměř románově sevřenou konstrukcí. Čtenář se po celou dobu jeho čtení pohybuje na hraně mezi fascinující věrohodností děje a vědomím, že tato historie se neodehrála, i když se možná odehrát mohla a měla.

text: Petr Náhlík

Knihu nabízíme v našem katalogu: