Recenze - Martin Fajkus - Hostina pro vrány I, II

    Jedním z nejočekávanějších titulů minulého roku, tedy alespoň pro fanoušky fantasy, bylo čtvrté pokračování cyklu George R. R. Martina Píseň ledu a ohně. České vydání, které opět připravilo nakladatelství Talpress, vyšlo jako obvykle rozdělené do dvou částí.
    Hostina pro vrány navazuje na události z Bouře mečů a autor v ní sleduje další osudy svých hrdinů. Tedy alespoň těch, kterým se podařilo přežít finální „krvavou lázeň" z předchozího románu. Naštěstí jich zbylo docela dost, takže se čtenář nemusí obávat, že by nebylo o čem číst. Naopak, Martin toho o nich napsal tolik, že se na mnohé další ani nedostalo.
    Autor knihu pojal v mnohem volnějším tempu než první tři díly, což ale neznamená, že by nás ochudil o boje, bitky či šarvátky. To je doména zejména železných mužů, kteří cítí příležitost k nerušenému kořistění - navíc má s nimi jejich nový král opravdu dalekosáhlé plány. Mezi zkušené bijce patří i panna-válečnice Brienne, jež se ze všech sil snaží dostát svému slibu: najít a ochránit Sansu Stark. Pozadu nezůstává ani Jaime Lannister, i když je pravda, že ho ztráta ruky poněkud omezuje. V Hostině pro vrány ale před hrubou silou dostávají přednost intriky, lsti a pikle ve všech podobách. Skutečnou virtuózkou v této oblasti je královna regentka Cersei Lannister, jež dokáže, jen aby prosadila svou, využít takřka vše (včetně vlastního těla) - je to zkrátka mrcha par excellence. Sváří se v ní zákeřná inteligence, s níž splétá intriky do důmyslných plánů, s naprostým ignorantstvím. Všecko, co udělá, se jí zdánlivě daří, přesto to však přibližuje království, a hlavně ji samu, k nevyhnutelné katastrofě. Dokáže totiž naprosto s přehledem opustit všechny své spojence a udělat si přitom hordy dalších nepřátel.
    Martin pro vyprávění užívá osvědčeného stylu. Každé důležité postavě věnuje vlastní kapitolu a postupně je střídá. To mu umožňuje sledovat dění na několika místech současně a zároveň se na události podívat z odlišného pohledu. Přitom důkladně prokresluje psychiku jednotlivých figur, čímž umožňuje čtenáři pochopit jejich pohnutky a motivy jednání.
    Hostina pro vrány sice v rámci celé ságy nepřináší nijak významný posun, ale přesto nezklame a ještě navnadí na další knihu - Tanec s draky.

text: Martin Fajkus
Pevnost 02/2007

Knihu nabízíme v našem katalogu: