Recenze - Petr Holan - Denní hlídka

    Geser a Zavulon, šéfové Noční a Denní hlídky, pokračují ve vzájemné šachové partii, v níž jsou všichni ostatní pouze a výhradně figurkami, bez ohledu na jejich hodnotu. Partii, jejíž zápis je zabalen do dobrých úmyslů a prosáknut krví. Partii, kde vůle figurek je zakomponována do rozhodnutí manipulátora. Partii, která nemůže mít dva vítěze. Ale může mít dva poražené...
    Druhá kniha trilogie o střetávání sil Světla a Tmy je opět poskládána ze tří volně navazujících částí. Tentokrát se ústředním motivem děje stává Denní hlídka a její pracovníci, ale i přesto se opět setkáme s Antonem v míře větší než malé. Ono to ani nejde jinak - Anton je stálým zájmovým objektem Zavulona i Gesera a jen těžko se dá odhadnout, kdo z nich s tím začal.
    Noční hlídka byla postavená převážně na demonstraci toho, že síly Světla jsou ty dobré, a jen díky několika náznakům jsme začali mít pocit, že pravda je nejspíš někde kousek vedle. V Denní hlídce už tento fakt vylézá na povrch jako horníci po šichtě. Světlí jsou především reprezentanti řádu, kterému je třeba se podřizovat, Temní zas hájí svobodu jednotlivce a jeho právo o sobě rozhodovat. Jenže tohle je přece něco úplně jiného než Dobro a Zlo. A rozdíl poznáte hned v prvním příběhu.
    Noční hlídka byla jakési zahřívací kolo a teprve nyní, ve druhé knize, si začnete připadat jako na toboganu - ohromující střídání obrazů, prostředí, motivů a zápletek vás k ní doslova přiková. Autorům, kteří se pohybují v již dostatečně charakterizovaném světě s čtenářům dobře známými postavami, se podařilo vytvořit ještě o poznání lepší román, než byl ten první.
    Příběh Hlídek je plně zakotvený v našem reálném životě, v současných hodnotových strukturách, takže dodržuje složitost a protichůdnost dopadů našich rozhodnutí. Za výrazný klad cyklu považuji propracovanost vazeb mezi probíhajícími událostmi a postupnou gradaci motivů, které jsou v jednotlivých dějových liniích odhalovány. A také, samozřejmě, již zmiňovaný etický náboj, jímž Lukjaněnko s Vasiljevem nejenže posouvají trilogii vysoko nad běžný standard žánru, ale také se výrazně odkazují například na Mistra a Markétku Michaila Bulgakova.

text: Petr Holan
Pevnost 12/2005

Knihu nabízíme v našem katalogu: