Síly Zla a Dobra uzavřely dohodu o příměří. Na její
dodržování dohlížejí Denní hlídka sil Zla a Noční hlídka sil Dobra.
Vedle magických bytostí tu působí Jiní - lidé s magickými vlohami,
kterým teprve jejich rozhodnutím nabývají znaménka plus nebo mínus.
Mezi ně patří i Anton, programátor, poté analytik Noční hlídky a
nakonec její ne zcela dobrovolný operativec.
Tři jeho příběhy na sebe volně navazují a mají
společného jmenovatele - etiku kompromisu, etiku vratkou a někdy i
vražednou. Protože například upíři dostávají od Noční hlídky licenci na
vypití člověka. Zlo svým konáním posiluje samo sebe, kdežto Dobro
eroduje, vyčerpává své nositele a ujídá z jejich zdrojů. Udržovat pak
rovnováhu mezi oběma silami je pro Noční hlídku práce víc než nadlidská
- a to přesto, že v jejích řadách jsou lidé schopní nadlidských výkonů.
Anton v tom všem hraje velmi podstatnou roli - ačkoliv prošel výcvikem
Noční hlídky, je svůj. Vadí mu, že je jen figurkou na šachovnici a že
mnohdy ani netuší, kdo jím pohybuje a především kam jím pohybuje.
Rychle se ale učí a brzy dokáže zamotat hlavy šéfům obou hlídek.
Lukjaněnko tu přešel od etiky Strugackých k etice
Bulgakovova románu Mistr a Markétka. V Noční hlídce nalézáme trochu
Zla v Dobru a nějaké to Dobro dokážeme najít i ve Zlu. Autor
prozkoumává provázanost obou sil a v postavě Antona se snaží alespoň
naznačit odpověď na otázku, jestli lidská bytost může setrvat na své
straně barikády, i když uzavře kompromis obsahující v sobě kus opačné
síly. Dává nám tak prostor k vlastnímu uvažování a hodnocení, ukazuje
nám, že se s touto problematikou setkáváme dnes a denně.
Ze tří dosud u nás publikovaných Lukjaněnkových románů je tento nejlepší. Nejenom pro onen etický náboj - Noční hlídka
je navíc příjemně napsaný příběh, obsahující zápletky téměř detektivní,
dostatečně komplikovaný na to, aby udržel čtenářskou pozornost, a
vybavený reáliemi, které jsou zajímavé i pro pravidelného konzumenta
SF&F. První dvě části jsou akční a dramatické, třetí je již o
poznání filozofičtější, což je vázáno na její téma, globálnější než v
předchozích dvou příbězích. Lukjaněnko v Noční hlídce ukázal
své mistrovství a předvedl se jako nadprůměrný autor. Propracovaný
svět, promyšlené zápletky, zvládnuté řemeslo a silný etický náboj - to
vše dohromady najdeme v současné SF&F literatuře poměrně vzácně.
text: Petr Holan
Pevnost 09/2005
Knihu nabízíme v našem katalogu:
| Noční hlídka |