Recenze - Martin Fajkus - Koniáš

    Miroslav Žamboch má ve svém portfoliu desítky hrdinů i hrdinek, na špici se ale stále drží Koniáš. Tento vysoký, hubený a zejména ošklivý chlapík, jak autor se zarputilostí sobě vlastní nikdy neopomene zdůraznit, k němu prostě neodmyslitelně patří.
    Z popularity této postavy těží i minikniha obsahující povídku Koniáš - Konec vlka samotáře. Na sto dvaceti sedmi ministránkách má čtenář opět možnost ponořit se do světa, ve kterém se tančí na ostřích čepelí a kde jediný chybný krok vede do záhuby. Koniáš je sice starší a zkušenější, ale přesto se dál toulá, bojuje i prchá. Když už si myslí, že získal chvilku oddechu, jeho minulost ho opět dostihne. Annemari, kterou kdysi koupil od únosců a vrátil otci, má znovu problémy. Nezbývá než vsednout na koně a vyrazit do takřka ztraceného podniku...
    V této povídce prokazuje autor vrcholnou formu. Do několika desítek stran se mu podařilo vtěsnat příběh, který by sám vydal na román. Vede čtenáře krátkými, úsečnými a hutnými větami a předestírá před ním barvitý obraz plný krve a vášní, na jehož pozadí se skrývá intrika nejmocnějšího muže kontinentu. Dobře promyšlená zápletka, živě působící postavy, chytlavý příběh, kdy prostě není možné hlavnímu hrdinovi nedržet palce. To vše jsou devízy, které dělají z tohoto „kolibříka" skvělé čtení. Naskýtají se jen dvě otázky: „Je to konec vlka samotáře?" a „Proč to, k čertu, nemá o pět set stran víc???"

text: Martin Fajkus
Pevnost 07/2005

Knihu nabízíme v našem katalogu: